Skandinávské nože

Skandinávské nože jsou proslulé svou kvalitou, jednoduchostí a univerzálním využitím. Tyto nože jsou severskými národy používány již staletí, přičemž jejich tvar zůstává i dnes víceméně stejný jako v minulosti. Skandinávský nůž je praktický a jednoduchý nástroj do přírody a na lov. Lovci, rybáři nebo pastýři sobů z dalekého severu nosí nůž neustále u sebe a denně ho využívají při množství činností. Nůž je nástrojem pro lov a zpracování masa, nůž je nástrojem pro přípravu dřeva na oheň i přístřeší, nůž je pomocníkem při vaření i jídle.

Skandinávský nůž - ocel a materiály

Ať se jedná o finské nože, švédské nože, norské nože nebo laponské nože, tyto severské nože se stále vyrábějí především z tradičních místních přírodních materiálů jako dřevo kadeřavé břízy, sobí paroh, kůže a mosaz. Klasikou je uhlíková ocel, díky své houževnatosti, jednoduchosti broušení a dobrému držení ostří se nejčastěji používá uhlíková ocel 80CrV2.
Pokud preferujete moderní materiály, švédské nože Morakniv nebo Fällkniven se vyrábějí z novodobých materiálů jako termoplast a využívají moderní oceli.

Typy skandinávských nožů

Tradiční skandinávský nůž můžeme obvykle zařadit mezi dva základní typy - puukko (menší nůž) nebo leuku (velký nůž). Pokud proběhnete z Finska přes Švédsko až do Norska, všude se setkáte s těmito dvěma formáty.

Nůž puukko je nůž běžné velikosti, s čepelí délky 6 - 13 centimetrů, od které se neočekává pouze dokonalá ostrost, ale i houževnatost. Jeden a tentýž nůž musí být jemným a ostrým aby oddělil maso od kůže, současně však musí štípat třísky na oheň.

Nůž leuku má čepel s délkou od 14 centimetrů nahoru a je to všestranný "sekáč" na větší práce. Nahradí sekerku při křesání kůlu na přístřešek vydlabe díru do zamrzlého ledu na jezeře, jindy zase zastoupí řeznický nůž při porcování velkých kusů masa.

Není neobvyklé, když jsou nože vyrobeny v sladěných párech, pro které je ušité společné, sdílené pouzdro.

Skandinávský výbrus

Téměř všechny skandinávské nože využívají stejný typ výbrusu - skandinávský výbrus. Čepel je ve většině své výšky v plné tloušťce, výbrus začíná obvykle ve spodní polovině čepele za účelem vytvoření ostří. Skandinávský výbrus nemá fazetu a rovnoměrně se zužuje až k samotnému ostří. Tento výbrus je výborný na práci se dřevem a poměrně jednoduše se brousí.